Psal se 5. Květen 1945. Do konce jedné z nejstrašnějších kapitol lidských dějin zbývaly pouhé tři dny, když do malé vesnice Leskovice vtrhly jednotky SS z nedalekého Pelhřimova a začaly neuvěřitelně brutálně vraždit obyvatele a podpalovat jejich domy.  Zatímco v mnoha městech a obcích již oslavovali tolik vytoužený mír, v Leskovicích krutě a zbytečně umírali lidé. Nejmladšímu z nich bylo přitom teprve třináct let!

Němci během dvou dnů zmasakrovali 25 lidí

Kvůli strategické železniční trati Jihlava – Tábor sídlila v obci německá strážná posádka s 50 vojáky a důstojníkem SS v čele. Když začalo 5. května Pražské povstání, v Leskovicích rozhodně nechtěli zůstat pozadu. Jako první na Vysočině zde ustavili Revoluční národní výbor. Obyvatelé začali odstraňovat německé nápisy, vyvěšovali československé vlajky a odzbrojili německé vojáky. Přes vesnici, která ležela na hlavní silnici do Tábora, prchaly i německé jednotky před Rudou armádou. Dva leskovičtí mladíci si v revoluční euforii vzali získané kulomety a po každém německém voze vystřelili. Pomsta za chlapeckou nerozvážnost byla krutá.

 Vypálené Leskovice

Přibitý na vratech stodoly musel sledovat krutosti páchané na dcerách a manželce

Do vesnice ještě 5. května večer přijela německá posila z Pelhřimova. V boji do rána zemřelo osm leskovických mužů a několik stavení hořelo. To nejhorší ale přišlo až druhý den. Tentokrát do obce přijel i velitel jednotky - kapitán SS Walter Hauck, později přezdívaný Krvavý Walter. Nacisté celou vesnici obklíčili a masakr začal znovu. Vraždění v obou dnech nepřežilo 25 lidí včetně sedmi žen. Ze 43 domů lehlo 31 stavení popelem, sedm zčásti vyhořelo a další domy byly poškozené.

Lidská bestie Walter Hauck

Krutě se nacisté pomstili například komunistické rodině Pavlů. Otce zaživa přibili hřebíky za ruce na vrata stodoly a musel navíc přihlížet znásilnění své ženy a dvou dcer. Manželka a dcery byly poté svázány drátem a hozeny do hořícího stavení. Další obyvatele nacisté postříleli na ulici nebo v jejich domech, které potom zapalovali a lidi do nich házeli. Řada vesničanů zemřela také střelou do zad při pokusu o útěk.

Řádění nacistů ukončil až příjezd jednotky wehrmachtu z asi 10 kilometrů vzdáleného Pacova, kde se o události doslechli. Spolu se skupinou pacovských dobrovolníků donutili esesáky hořící obec opustit. Šlo totiž o jednu z podmínek příměří mezi Revolučním národním výborem v Pacově a kapitulujícím německým vojskem. Walter Hauck ale pokračoval v řádění i v okolí. Vraždil i v obcích Moraveč a Dobrá Voda u Pacova.

Dvě ze tří leskovických stavení, která přežila řádění komanda SS ve dnech 5. a 6. května 1945.

Lidská bestie zůstala nepotrestána! 

Velitel pelhřimovského komanda SS Walter Hauck byl sice v roce 1949 ve Francii odsouzen k trestu smrti za vraždění ve městě Ascq. Rozsudek mu byl ale nakonec zmírněn na doživotí. V roce 1956 navíc dostal od francouzského prezidenta milost a vrátil se do Německa. Československo kvůli vraždění v Leskovicích žádalo neúspěšně o jeho vydání. V roce 1973 bylo v Německu jeho stíhání zastaveno. Nebylo údajně prokázáno, že zabíjení v Leskovicích proběhlo krutě a z nízkých pohnutek. Hauck navíc u soudu tvrdil, že o Leskovicích nic neví. Spokojeně pak dožil a v roce 2006 zemřel.

Kaplička na bývalé návsi Leskovic.

Nové Leskovice byly po válce vybudovány jen několik stovek metrů od těch původních. Dnes jsou staré i nové Leskovice propojené. 

Snění o lepším světě

Do Leskovic přijíždím 4. Května 2015, procházím místy, která se před sedmdesáti lety stala dějištěm hrůzné podívané a srdce mě bolí a duše pláče. V hlavě se mi stále dokola vybavují příběhy krutě zavražděných lidí a sám sebe se ptám, kde se v lidech bere to zlo, které dokáže přeměnit lidskou bytost v nepředstavitelnou stvůru a vraždící bestii? Co jsme to za plemeno, že dokážeme sami sobě takto ubližovat, že se vraždíme ve jménu víry, národa, vyvolenosti…

Pomník obětem tragédie z května 1945 stojí naproti obecnímu úřadu, v místech, kde dříve bylo centrum vypálených Leskovic. 

U leskovického památníku pětadvaceti umučeným obyvatelům zapaluji svíčku a tiše prosím za nás všechny, aby se podobná zvěrstva u nás už nikdy neopakovala. A prosím také za všechny lidi světa, aby lidstvo jednou zmoudřelo a ukončilo všechny války, skoncovalo se zabíjením sebe sama i jiných bytostí žijících na této planetě. Vím, že je to zatím jen zbožné přání, však snění není zatím zakázáno, proto prosím nechte mě o lepším světě snít…   

Hromadný hrob části obětí leskovického masakru v nedaleké Moravči.

Více o Leskovické tragédii najdete zde