Dne si připomínáme 600 let od upálení Mistra Jana Husa, jedné z největších postav české historie. Tento římskokatolický kněz, středověký náboženský myslitel, mistr na pražské univerzitě, reformátor, který kritizoval mravní úpadek, v němž se ocitla katolická církev, se stal pro český národ symbolem. Je otcem české reformace.  K odkazu Jana Husa se hlásí všechny nekatolické církve v naší zemi, zvláště Církev československá husitská. Pravoslavná církev ho uctívá jako svého svatého mučedníka.

Přesné datum narození Jana Husa není dodnes známo, soudí se, že se narodil mezi lety 1364 až 1376, nejčastěji pak bývá udáván rok 1369. Místem narození je Husinec u Prachatic. Nedaleko centra tohoto městečka stojí Husův rodný dům, v němž je dnes jeho památník.

 Místo narozemní Mistra Jana Husa

Monografická expozice sleduje Husův život a chronologii jeho děl, přibližuje Husovu činnost na Karlově universitě, v Betlémské kapli, na Kozím Hrádku i před církevním koncilem. Exponáty tvoří fotografie, faksimile knih a listin, knihy, medaile, grafiky, plastiky. Expozice představuje šíření Husových myšlenek a Husova díla v Evropě, část expozice se věnuje tradicím a aktualizaci Husova díla a Husových idejí. 

Husinec

Proč Hus opustil Kozí hrádek?

Z Husince mířím na předposlední působiště mistra Jana Husa, vynechávám Prahu, jehož zdejší působení je všem notoricky známo, kterým se stal Kozí Hrádek u Tábora. Na tomto místě pobýval Mistr Jan Hus v letech 1412–1414 poté co na něj byla v Praze uvalena klatba. 

Původ hradu Kozího nebo též Kozího hrádku je historicky poprvé doložen písemnými prameny ve druhé polovině 14. století. Jan Hus pobýval na zdejším hradě dvakrát, poprvé od října 1412 do konce téhož roku, podruhé od Velikonoc 1413 do jara 1414. Věnoval se kazatelské činnosti na hradě i v okolí a tvořil svá literární díla.

Kozí Hrádek

Dokončil zde svou významnou Postilu a sepsal i některá další základní díla, např. traktát "O svatokupectví", "O církvi" nebo spis "O šesti bludiech". Znamenitého nebojácného kazatele sem přicházeli vyslechnout nejen obyvatelé blízkého města Sezimova Ústí, ale i z dalekého okolí. Na jaře roku 1414 navštívil Hus Prahu, ale zanedlouho se vrací zpět.

Tehdy měl na zapadlém gotickém hrádku klid pro přemýšlení a rozjímání, dnes by hledal nejspíš jiné útočiště. „Chytré“ hlavy plánovačů totiž postavili několik desítek metrů od hradu novou dálnici a okolí je nyní mučeno neustálým hlukem projíždějících automobilů.

Cesta ke Kozímu Hrádku

15. července 1414 Jan Hus Kozí hrádek a jeho okolí definitivně opouští. Na to, proč tomu tak bylo, je několik verzí. Jedna tvrdí, že příčinou byla smrt Jana z Ústí, který byl Husovým hostitelem, další například tvrdí, že příčinou byla silná vlna moru, která sem přišla z Mladovožicka a Chýnovska.

Poslední útočiště: Krakovec

Posledním místem pobytu Jana Husa na našem území před odjezdem do Kostnice, se stal zámek (hrad) Krakovec nedaleko Rakovníku. Mistr Jan Hus zde pobýval od června do poloviny října roku 1414.

Kastelán Jiří Sobek - rozhovor s tímto mužem ve mně mnohé změnil...

U vstupní brány na Krakovec, který proslavil nejen Mistr Jan Hus, ale také dětský film Ať žijí duchové,  mě čeká kastelán Jiří Sobek.  Hned v první otázce se ptám, zda je Krakovec víc hradem či zámkem? „Je to první přechodové stavení mezi zámkem a hradem u nás, víc je ale určitě zámkem. Osobně se mi ale nejvíc líbí pojmenování, které pro něj použil jeho stavitel a první majitel Jíra z Roztok, když byl nucený Krakovec prodat. Tehdy kupujícího prosil, ať od koupi ustoupí a jeho chalúpku mu ponechá. Takže pro mě je Krakovec taková chalúpka,“ vysvětluje sympatický kastelán, který je velkým ctitelem Jana Husa.

"Chalúpka" Krakovec 

„Jeho ideály a hodnoty jsou stále platné. Odkaz Jana Husa bychom měli nejen ctít u příležitosti výročí, ale především jej žít v každodenním životě.  Jeho slova a myšlenky jsou stále platné, vycházet bychom aktuálně mohli například z výroku: „Nemůžeme mít hmotnou prosperitu, pokud máme mravní bídu,“  podotýká kastelán Sobek a provádí mě „krakoveckou chalúpkou,“ respektive jejími ostatky. V roce 1783 Krakovec zasáhl blesk a požár, po nichž už nebyl nikdy obnoven. Nakolik se podepsal na devastaci oheň a jak velkou „zásluhu“ mají lidé, kteří si zdivo rozebírali na svá stavení, je už dnes jen spekulativní otázkou…

 

Socha mistra Jana Husa pod Krakovcem

Epilog

Jan Hus odcestoval z Krakovce, po dlouhém váhání, na koncilium do Kostnice, odkud se již nikdy nevrátil. Zůstal stát za svoji pravdou a 6. června 1415 za ní zaplatil svým životem. Jeho odkaz a víru však plameny nespálily, a je na naší a posléze dalších generacích, zda zůstane pouze učivem ve školních knihách, nebo se stane součástí našich životů.     

Krakovec:

Krakovec (Červený zámek, Červený hrádek) je zřícenina gotického renesančně přestaveného hradu. Zřícenina je umístěna na široké skalní ostrožně nad soutokem Šípského a Krakovského potoka (oba spadají do povodí říčky Javornice asi 2,5 km jižně) ve stejnojmenné obci (okres Rakovník). Nachází se cca 15 km od města Rakovník, přímo na hranici CHKO Křivoklátsko, která patří do biosférická rezervace UNESCO. Objekt je jedním z mála přechodových typů mezi hradem a zámkem a též jedním z mála hradů postavených za vlády krále Václava IV. Lucemburského.

Datum výstavby Krakovce je nejčastěji datováno do let 1381 až 1383.

Kozí hrádek:

 Kozí hrádek je zřícenina gotického hradu, nacházející se na levém břehu Kozského potoka, 5,5 km jihovýchodně od Tábora a 2,5 km východně od Sezimova Ústí. Pro svou spojitost se životem církevního reformátora Jana Husa byl Kozí Hrádek dne 30. března 1962 prohlášen za národní kulturní památku. Od roku 1991 je zřícenina v majetku města Sezimovo Ústí. První zmínky o Kozím hrádku pochází z roku 1377.