Využívám krásného počasí, nasedám na koloběžku a vydávám se na putování ze Zlaté Koruny do Boršova nad Vltavou. Čeká na mě bývalý klášter, tajemná zřícenina a hlavně mnoho překrásných scenérií. 

Výlet začínám tradičně na vlakovém nádraží, tentokrát ve Zlaté Koruně, kde můj dopravní prostředek budí rozruch. „Proč na koloběžce a ne na kole?" ptají se mě manželé, kteří chystají na sjezd Vltavy. „Je mnohem lehčí, skladnější a trochu pomalejší než bicykl, což mi umožňuje nejen prosvištět krajinou, ale zároveň ji i pozorovat a kochat se její krásou," vypočítávám výhody „kolobrndy". Navzájem si přejeme klidné putování a naše cesty se rozdělují.

Klášterní továrna

Mířím do bývalého cisterciáckého kláštera v centru Zlaté Koruny, podle kterého dostala ves své jméno. Původně gotický klášter založil nad meandrem Vltavy Přemysl Otakar II. v roce 1263 a původně se jmenoval Klášter Svaté Trnové Koruny.

Součástí komplexu je také kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1300 a k němu přiléhající gotický konvent s křížovou chodbou a rajským dvorem z období kolem roku 1500. V roce 1785 císař Josef II. klášter zrušil a změnil v továrnu. V letech 1909-1938 prošel komplex rekonstrukcí a následně se otevřel veřejnosti.

Od kláštera sjíždím k Vltavě, kde v kempu potkávám „staré známé" z nádraží, kteří se podivují, kde jsem se tu vzal. Vzápětí zjišťuji, že jsem si spletl směr a čeká mě „koloběžení" zpět do kopce. Naštěstí jsem ještě plný síly, a tak mi tahle „rozcvička" nedělá problém. V horní části Zlaté Koruny se napojuji již na správnou červenou značku a mířím k Plešovicím.

Minivesnička Třílvová

U studánky s freskou Madony při Fritschově stezce se občerstvuji lahodnou vodou a vydávám se do dalšího, tentokrát mnohem prudšího stoupání. Musím přiznat, že v polovině jsem z koloběžky raději slezl a zbytek cesty se o ni jen opíral. V duchu jsem trochu brblal, že jsem si nevybral jinou cestu, ale hned na začátku Plešovic jsem poznal, že jsem zvolil správně. Nikdy bych nespatřil miniaturní vesničku Třílvová, kterou na svém pozemku vybudoval Jiří Bauer. Každá chaloupka má jméno a je věnovaná konkrétnímu pracovníkovi českobudějovického rozhlasu, jehož je Bauer velkým fanouškem.

Loučím se s Plešovicemi a mířím ke zřícenině hradu Dívčí Kámen. Cestou ještě míjím Třísov, kde mě informační tabule upozorňuje, že se v těchto místech nacházelo keltské oppidum o rozloze 26 hektarů, z něhož zůstala zachována soustava příkopů a valů s patrnou bránou.

Zřícenina romantiků

Dívčí Kámen je jednou z nejrozsáhlejších a nejlépe dochovaných středověkých památek u nás. Hrad vznikl v polovině 14. století a opuštěný je od počátku 16. století. Místo v současnosti vyhledává řada romantiků a snílků, zdejší genius loci je opravdu hodně silný.„Je to nejmagičtější místo jaké znám, vracím se sem každý rok nabíjet energii a setkávat se s předky,"říká trochu tajemně Michal, kterého potkávám ve zdech zříceniny, kterak dokončuje svoji meditaci.

Opět sedlám dvoukolého oře a sjíždím do údolí k Vltavě, abych pokračoval k Boršovu. Kolem řeky koloběžím přes osm kilometrů. Cesta mi trvá poněkud déle, než by ji zvládli jiní turisté, ale není to moji špatnou kondičkou, nýbrž krásou zdejší krajiny. Ta mě nutí neustále zastavovat a kochat se.

Kousek před Boršovem odbočuji na skok z hlavní cesty, abych se zastavil u památníku amerického pilota Raymonda F. Reutera, kterého v těchto místech 17. dubna 1945 sestřelily německé stíhačky. Jeho letadlo po dopadu na zem explodovalo a výbuch pilotovo těloroztrhal. Ostatky kapitána Reutera byly pochovány na boršovském hřbitově a později převezeny na americký vojenský hřbitov ve Francii.

Pohádkový zámek

Z Farského lesa je to do Boršova již jen kousek. Zastavuji se u gotického kostela svatého Jakuba Většího z konce 13. století a mířím ke zdejší dominantě, která však není turistům běžně přístupná. Jde o barokní trojkřídlý zámek ze 17. století, který stojí na místě starší tvrze a dnes slouží opuštěným dětem.

Na cestu se musím ptát místních, není totiž turisticky nijak značená, pouze při podchodu pod železniční tratí si všímám cedulky s nápisem dětský domov.

Zámek nedávno prošel rekonstrukcí a vypadá opravdu jako z pohádky. Jeho současné využití mi přijde správné, byť jsem se mezi místními lidmi setkal i s názorem, že by ho měl vlastník, kterým je město Boršov, využít pro turistický ruch a začít na něm vydělávat. Od zámku mířím k místnímu nádraží a pak už se kodrcavým vláčkem nechávám odvézt k domovu.

Koloběžku zapůjčila firma Kostka, český výrobce koloběžek.

www.kostka-kolobka.eu

Tipy v okolí:

*Kamenný Újezd: Obec poprvé doložena v roce 1263. Ležela na trase koněspřežné železnice České Budějovice-Linec. Dodnes jsou zde zachovány její stopy, v obci stojí strážní domek. Gotický kostel Všech svatých připomínán již v roce 1290, upraven pozdně goticky v 15. století a zásadně přestavěn barokně v roce 1727. U kostela pozdně gotická boží muka s barokní soškou sv. Jana Nepomuckého.

*Kleť: Nejvyšší vrchol Blanského lesa (1084 m n. m.) se vypíná 7 km severozápadně od Českého Krumlova. Na vrcholu je nejstarší kamenná rozhledna u nás z roku 1825. Je zde půjčovna koloběžek, takže si můžete vyzkoušet „koloběh" na vlastní kůži.

*Holubov: Na návsi se dochovaly stavby lidové architektury. Památník z roku 1931 u nádraží připomíná pobyty hudebního skladatele a dirigenta Národního divadla Karla Kovařovice (1862-1920). Jedno z východišť na Kleť.
Zdroj: http://www.denik.cz/doma/cesky-poutnik-kolobezkou-kolem-vltavy-20140610.html